Včera mě probudilo mňoukání kotěte za dveřmi, dneska zas sekačka. Což mi přišlo divné, když venku je sníh, ale pak jsem byla poučena, že je to stroj, kterým se rozbíjí led na chodnících.
Ráno bylo takové smutné, ani nechci psát proč. Ale pak jsme zašly s mamkou do sklepa a zjistily jsme, že sáňky ani boby zloději neukradli. I malinké kovové rychlosáňky, to by mi bylo líto. Dopoledne jsem si šla koupit vůni, Ježíšek mi ji nepřinesl, tak si musím pomoci sama. Brzy se mi ale všechny ty smrady pomíchaly, navíc s ucpaným nosem se těžko něco vybírá.. Ale nakonec jsem se rozhodla pro jednu ne moc výraznou, mně celkem voňavou. Co bych ještě napsala.. Že si nepřeju, aby tenhle rok skončil? Abychom Martina i já udělaly všechny zkoušky a testy? Aby se jí povedlo napsat všechny opravky, mně tu jednu mrchu a aby „nikdo“ neposlal moji práci do kytek?
z deviantart.co od randyleblanc