Sláva nazdar výletu, převoz na druhé místo svého působení jsem přežila..nezaspala, snad i všechno důležité mám..ale jen to nezakřiknout..
Na tančírně překvapivě včera vůbec, ale téměř vůbec nikdo nebyl. Na jednu stranu jsem se tomu nedivila, na druhou mi to připadalo trochu divné. Vždyť by už přeci všichni měli být zpátky z chalup doma, ne? Naštěstí jsem měla štěstí. Přišel můj kamarád S., a pak ještě jeho dva známí ze školy. Bylo fajn, že jsme seděli v kavárně u stolu tak akorát čtyři- dva kluci a dvě holky, takže se dalo pěkně tancovat. Hlavně zazečátku to bylo dost rychlé, což je pro mě zas nezvyk..po tak dlouhé době neswingování..zpomalené reakce apod. Trochu hloupé mi to přišlo, ale tak alespoň při posledních tancích jsem si to náramně užila..už bez žádného přemýšlení.. byla jsem zas ve svých kolejích. Ale brzy jsme šli pryč. Ono bylo tedy asi půl jedenáctý, ale na takovou událost jako je tančírna to bylo opravdu dost brzy. Stihli jsme si také hodně popovídat.. O Rammsteinech, Sabatonu, křtu, seriálech, o škole…. Díky za to, že tam tihle tři se mnou včera byli 🙂
Jsem pěkně ospalá. Aby ne, když jsem šla spát o půlnoci a vstávala jsem ve 4. Stejně ale žádnou z akcí, co mám dnes na programu, nevynechám. Včera jsem si stěžovala, že mi nikdo nepíše, ale když jsem si dneska otevřela mail, někdo už napsal.
Ani jsem se nestačila rozloučit s Rozárkou.. ten život je někdy tak uspěchaný..
Ta fotka je divná, ale mně se líbí. Róza takhle často sedí u dveří a dívá se ven.. Zajímalo by mě, co si tak může myslet..