Podařilo se mi vyfotit nádherně Rozárku na skypu a to díky tomu, že se vysílalo z jiného přístroje. Dokonce jsem slyšela na dálku i její vrnění. Je to vůbec možné? Po třech nedělích jsem zavítala na brněnský swing. Stálo mě to dlouhé čekání, dokonce jsem se chtěla podívat na vyhlídku v Domě pánů z Lipé. Celkem se to ale vyplatilo. Přišli trochu jiní lidé, dokonce mě překvapil chlápek, kterého znám z pražských tančíren. Nebýt dvou lidí, zas bych si ale skoro vůbec nezatančila. Parket se překvapivě zaplnil..pozdě, ale přeci. V nejlepším se má ale přestat, a tak jsem před desátou odešla. Poslouchám chill out na dobrou noc. Tenhle žánr jsem ještě minulý týden neznala, aspoň k něčemu je ta práce dobrá- chodí tam čas od času prima lidi, s kterými si můžu popovídat. A občas tak přijdu na zajímavé věci. Přeji si, aby byl už konec toho týdne a všechno, co mě čeká, se už stalo. Tedy až na dvě věci. Ty bych si v klidu vychutnala, při nich bych se mohl zastavit čas. Jenže bohužel to hezké plyne příliš rychle a to nehezké se dost vleče. Aspoň takový mám často pocit. Poslední novinka, která mě dnes dostala, je to, že budu zpívat v komorním sboru. Ano, náš sbor pojede na švédskou ambasádu! Už teď z toho mám trému.! Ale na druhou stranu se i těším 🙂
