Kočička padla za vlast. Tedy ne celá, ale začala jsem z ní ukusovat polštářek. Je mi jí líto, ale na druhou stranu nemůžu nechat tu čokoládu, aby se zkazila, že? Včera jsem pekla buchty s mákem a tvarohem. Podruhé v životě jsem dělala z kynutýho těsta. Samozřejmě, že to nedopadlo optimálně, čekala jsem strašně dlouho, až to vykyne, ale moc to nešlo nahoru. Do trouby jsem ty buchty hodila až po deváté večer. Naštěstí se i tak dají jíst a jsou chutné. Nevypadají teda tak pěkně jako buchty z pohádek. To se ještě napeču, než se to naučím. Ale bavilo mě to.
Připadám si jak žena v domácnosti, pořád něco řeším tady doma a nemám skoro čas na čtení. Taky chodím na pohovory a jsem z toho čím dál tím na větvi. A čím dál tím víc zjišťuju, že se nechci stát kancelářskou krysou. Možná je dobře, že mi říkají „ne“. Možná to ze mně nějak cítí. Já se každopádně těším do Německa, které se pomalu blíží. Uvažuji o běžkách a o sjezdovkách, neb se sněhové podmínky o dost zlepšily. Musím najít doma běžkařské boty. Jupí, jak já se těším! Až mi přijde výplata, tak beru lyže a jedu na hory! Teď večer mě ale čeká úplně jiná zábava- koncert Ennia Morriconeho. Jsem zvědavá, jak se mi to bude líbit. Zároveň jsem objevila na zastávce plakát s upoutávkou na koncert Rhapsody. Příští pátek se koná. Zvažuji svou účast. Tu skupinu miluju! Jenže 590 Kč je celkem dost velká částka, která se rovná jednodennímu zájezdu na hory.:-(
Báječná fotomontáž, kterou jsem našla na netu.
http://www.keeferlakelodge.com/catskiing/details/what-is-catskiing/