Včera jsem prožila den s několika cizinci. Jednak jsem dala sbohem dvěma Italům, kteří tu u nás spali. Den předtím jsem je trochu provedla Prahou a večer jsem se zúčastnila jejich koncertu. Škoda, že skoro nikdo nepřišel. Holt začaly prázdniny a všichni odjeli pryč. A nebo se lidi večer chystali do práce, nebo se dívali na fotbal. Koncert byl fakt krásný.
Dozvěděla jsem se, že má kytara je celkem hodně porouchaná, takže se asi její oprava nevyplatí. No uvidím, snad mi ještě nějaký ten čas bude sloužit.
Pak jsem se sešla odpoledne s Allanem a jeho dcerou Maiou. Šli jsme do čajovny ke Džoudymu. Abych pravdu řekla, v neděli se nám stala s kámošem děsná věc. Taky jsme šli do této čajovny, nevšimli jsme si ale, že je zavřená, a tak jsme šli zadním vchodem. A co se nám nestalo? Dveře se zabouchly a my zůstali na dvorku toho domu ze všech stran zamčený. Nejhorší bylo, že se mi chtělo hodně na záchod. Několik minut jsme ta pobíhali a zkoušeli dveře. Pršelo. Nakonec jsme měli štěstí, asi za 15 minut šla náhodně paní s odpadky, a tak jsme se díky ní dostali na svobodu.
Včera naštěstí byla čajovna otevřená, a tak jsme se tam mohli usadit. Povídala jsem si ve švédštině. Šlo to. Zjistila jsem, že víc rozumím, když poslouchám, jak někdo mluví švédsky. Horší už je sama něco vyplodit. Bavili jsme se o všem možném..taky jsem vysvětlovala nějaká pravidla češtiny, Allana hodně zajímal český jazyk. Povídali jsme si o Švédsku, o politice, o Česku a o Němcích.
Také jsem je zavedla do Havlíčkových sadů, mého oblíbeného parku v Praze. Zase začalo pršet. Ten den mi připadal jako apríl. Tolikrát začalo pršet a vysvitlo sluníčko… Bylo to pěkné setkání, ten internet není k zahození, už jsem takhle poznala několik fajn lidiček.
Dnes jsem opět byla na simulaci poranění, tentokrát v anglické škole. Tímto končí moje aktivity na tento týden a já se na 100 procent začínam šprtat data a panovníky.
z deviantart.com od tmulcahy