Právě se kolem mě mihla Rozárka, byla schovaná u mě pod postelí. Proč jen sem zaleze, když tu nejsem? Asi chce mít svůj vlastní klid, můj pokoj není její domov, jen sem občas zajde podívat se z okna a projít se ve výšinách.
Tento víkend byl pro mě učící a jedící. Už mi gratulovali první lidé k narozkám dostala jsem roztomilý malinový dort. Mňam. Voda v bazénu byla dnes extrémně studená, skoro nešlo se na chvíli zastavit. Snad z toho nebudu nemocná. Ještě jednou, a pak v Radlicích končíme. Včera a dnes se mi podařilo sehnat čtyři kusy pěkného oblečení, dva z toho se mi budou určitě hodit na nějaký larp, další dva…. ty jsou taky velmi potřebné 🙂
O půl hodiny později:
Podařilo se mi navázat kontakt s Majou, jednou dívkou ze Švédska, která studuje spoustu jazyků. Jako samouk má čínštinu a portugalštinu. Dokonce si píše blog o učení se cizích jazyků. Líbí se mi, že mě opravuje. Snad se brzy o ní dozvím víc a budeme spolu mluvit i přes video =) Mám trochu strach, jak to půjde, ale s angličtinou a němčinou nemám problémy.
Včera jsem jela kolem své bývalé školy a překvapilo mě, že změnili název zastávky. Původní Vápenka se jmenuje nyní Vozovna Žižkov. Když jsem jela o dvě zastávky dál, z okýnka tramvaje mě praštil do očí obchod, kde jsem si půjčovala šaty na maturitní ples. Ten už je taky zrušený. Jen nápis tam ještě stojí. Také strom, který stál vždycky u zdravotního střediska a byl ověšený vánočními kulatými ozdobami, už tam není. Ani pařez tam po něm nenechali.
Kod ví, teď se ještě Cipís za Čiperkou nedováží, ale třeba taky nastane doba, kdy bude z její misky jíst jen on sám jako král..
