Zdravím!
Před pár dny jsme se s kámoškou zúčastnily v Brně koncertu Lucie. Doteď si od nich písničky puštím minimálně dvě každý den a dokonce jsem se začala učit na kytaru Ameriku. Akordy tam nejsou těžké.
Vlastně to byl můj první velký koncert v Brně. Lucie tam vystupovala dvakrát, my jsme šly ve středu 4. června. Koncert se konal v Kajot aréně, kde jsem taky ještě nikdy předtím nebyla.
Hala byla narvaná a i na tribuně jsem nenašla skoro žádnou volnou sedačku. Říkaly jsme si, že nejdřív přijdou předkapely, takže bude jedno, když to nebudem stíhat úplně od začátku. Naštěstí jsme dorazily obě do haly včas. Hrát se začalo trochu po osmé, ale jaké pro mě bylo překvapení, když rovnou před nás předstoupila Lucie. Hned to parádně rozbalili…… Amerikou.
V těch členech kapely se moc nevyznam, takže mi skoro až do konce zůstala jejich jéma utajena. Teda kromě Davida Kollera, u toho jsem tak trochu tušila. Robert Kodym se občas s Kollerem střídal a několik písní zpíval on. A nebo oba dohromady.
Lucie hrála bez přestávky víc jak dvě hodiny. Bez žádných předkapel a ani zakapel. Taky byli pořádně zpocení. Vždycky, když skončila nějaká píseň, jsem si říkala, co přijde na řadu teď. Přemýšlela jsem, co ještě nezahráli. Tuhle skupinu jsem poslouchala hlavně v pátý, šestý a sedmý třídě na základce. Je to tak trochu skupina mýho mládí. XD Měla jsem neuvěřitelnou radost, když jsem k narozkám dostala jejich první album s těhotnými ženštinami a vyhublými kluky- Větší než malé množství lásky. Další alba jsem si přepálila od kámošek.
Nejvíc se mi asi líbila kytarová sóla a celkově elektrické kytary. Při tom mi šla husí kůže po zádech. Při některých předehrách jem netušila, co přijde za písničku, až když začli zpívat, mi to docvaklo. Poslechli jsme si taky pár mně neznámých skladeb, ale ty byly tak tři.. víc ne.
Jsem ráda, že hráli samé známé songy. Možná asi už ani nemají nové skladby.
Když jsem říkala doma, že jdu na Lucii, tak mi mamka povídala, že jsou rozhádaný a že se diví, že mají společný koncert. Tak nevím, jak je to s nimi ve skutenčnosti. Na koncertě člověk nic nepozná. Jsem ale ráda, že se dali aspoň na chvíli zas dohromady. Kdo ví, jestli budou ještě za pár let vystupovat. Byl to pro mě vzácný okamžik.
Lucie si pozvala hosta- Lenku Dusilovou, která je prý teď čerstvou maminkou. Zpívali společně ale jen dvě písně. Tady ta fotka je při „Snu“.
Tleskali jsme, chtěli jsme Lucii zpátky a oni byli tak hodní, že nám celkově zahráli ještě 5 přídavků. Skvělý! Vysouvací pódium bylo fakt efektní. Jen nevím, jestli by se mi nezatočila hlava, kdybych tak ve výšce zpívala. Koller hrál nejvýš a seděl, takže byl určitě v bezpečí. 🙂
Nakonec jsem ani nepřišla na skladbu, kterou by nezahráli. I když Martina říkala, že nedali Chci zas v tobě spát. Asi jo. Mně ty písničky trochu splývaj. Jsou všechny pěkný, ale někdy dost podobný. Hlavní je, že dali Danielu a Lucii a Oheň a Medvídka. 🙂 Pak se mi taky líbila Jsem skoro panic, tu na cédéčkový verzi moc nemusím.
Samotnou by mě na Lucii jít ani nenapadlo, potěšilo mě, že mi kámoška o Lucii řekla. Jinak mám celkem s hledáním parťáků na koncerty obtíže. Vlastně jsem dosud byla jen třikrát: Rammsteini, Kája Gott a Sabatoni. Fotky na blogu jsou taky od Marti. Zbylé i nějaká videa najdete tady. Ten zážitek je ale nenahraditelný. Slyšet tu hudbu naživo, zpívat si s těmi lidmi ve stejnou chvíli, ta báječná atmosféra postav kolem a tónů linoucích se nahoru ke stropu arény.. světelné efekty.. to prostě jinde než na živým koncertě nezažijete.
