Rubrika: Kočka na každý den

Někdy si přeju být kočkou.. respektive Rozárkou.. Ne někdy.. vlastně skoro každý den. Vyspávat si od rána do večera, občas se projít po bytě jako královna, vyskočit paničce na klín a nechat se hladit.. Mít stále svou misku plnou.. A kdyby náhodou…

Číst mé články je uklidňující.. to potěší.. Někdy bych to ale ani neřekla. Mě spíš uklidňuje toto <http://www.skiareal-vetrov.cz/>.

Být tak tam..na Větrově.. Kdepak jsou naše pobyty ve Vysokym? Místo toho musim sedět doma a číst už poněkolikátý…

Poslouchám soundtrack All my Loved Ones a nemůžu z něho spusti uši. Nic tak krásného jsem v životě neslyšela. Ten tesklivý tón houslí.. je to božská hudba.

Už mám napsaný dva pohledy a jeden dopis do Německa 🙂 Ještě mě čeká napsat jeden český…

Je to zvláštní psát takhle na koleně, ale svým způsobem je to príma. Vždycky jsem toužila takhle cestovat a mít net u sebe. Právě jedu do Prahy a na Florenc to bude trvat ještě necelou hodinku. Po očku pozoruju, kolik je za oknem sněhu.. Ono teda…

Prožila jsem pěkný večer s Martinem, zašli jsme do restaurace, kde měli právě jeden stůl volný..akorát pro nás. Jsem stále nervózní, protože nevím, jak mi dopadly ty zápočty a bojím se tam podívat. Jsem divná, ale prostě to tak je. Ani nevím proč…

Nikdy není tak špatně, aby mohlo být ještě hůř…. Přemýšlím, do kdy to může asi tak platit….

No nic, můj milý blogu, moc se omlouvám, ale jsem strašně unavená. V bazénu jsem dneska málem usnula, tak jsem musela pořád plavat, abych mě nemuseli…

Hurrá! Internet mi funguje už i na koleji! Mám radost, že jsem ve spojení se světem! Akorát se ještě musím učit, takže za chvíli ho zavírám… Dneska jsme měli dva zápočty, jsem zvědavá, jak jsem to napsala….. Chce se mi spát, ale přitom mám…

Super den. Miluju, když můžu zůstat v pyžamu až do jedný 🙂 Učím se, píšu, piju energy drinky a

teď jdu na oběd..

Ještě napíšu report ze včerejšího kina, bylo to totiž prima. Večer jedu do jámy lvové, zítra mě čeká první várka testů.. Ne, že…

Proč se cejtim jak po velkym flámu, když jsem včera nikde nepařila? Mareš by možná řekl.. jako když ti lítaj letadla v břiše…To zas alergie na mě dolehla, zas musim chodit s plachtou u nosu, ale není to jen tím……….. Dnes jsme jeli nakoupit…

Venku je obleva a já sedím před kompem a nahrávám fotky. Měla bych se učit, ale těch pár minut mě nevytrhne. Máme výročí, před pěti lety k nám přišla Rozárka… Už si bez ní nedokážu život vůbec představit… 🙂 To bylo koťátko před tolika lety…