Rubrika: Kočičí všehochuť

Tuto zajímavou informaci jsme našli v pelhřimovském Muzeu rekordů a kuriozit. Myslím, že tento rekord platí ale jen v rámci ČR.

Tímto vějířem potěšíme jednoho blízkého člověka.

Tato peněženka zase udělala radost mně.

Všechno jsou to dárky ze Sardinie. Našla jsem tam totiž jeden báječný kočičí obchod. 🙂 Ze všem věcí jsem byla unešená. 🙂

K svátku jsem dostala před dvěma týdny tyto úžasné kočičí krabičky na pomazánky a úplně jsem je tady na blogu zatajila. Jsou roztomilé a praktické. Už jsem do nich dávala vajíčkovou pomazánku. Radost pohledět. 🙂

Tohoto kocourka jsme potkali ve Vaduzu při cestě ke knížecímu hradu. Dobře živený byl, jen měl nějaký šrám u pusy a taky měl trochu zanícené oči. Jinak byl umazlený k zbláznění. Asi se s ním majitelé moc nezabývají.

To je slast!

.. to je k neuvěření!

Tohle je bambule, kočka mého bráchy.

Velikonoce přinesly hodně vjemů, přináším tedy jeden z nich.

Asi patřila k tomu stejnému domu, kde jsme nocovali, ale džela se zkrátka, protože pánem všeho byl boxer. A tak se držela spíše ve vzduchu než při zemi a žalostně mňoukala, zdalipak nemáme něco k snědku. Když zjistila, že ničím zajímavým…

Ještě že to dobře dopadlo. Inu kočky jsou chytré, ale taky plaché.

Divím se, že tak kočka vydržela na tom sloupu celé tři dny. asi musela být hodně dehydrovaná.

Jak pelášila, jen co se propadla tou plachtou na zem… 🙂

<http://www.novinky.cz…

Minulý víkend jsme se šli podívat na výstavu kočiček v hotelu Diplomat. Už jsem tu o tom trochu psala. Přesto bych se k výstavě ještě ráda vrátila.

Dva sály byly především výstavní, kde mohli lidé obdivovat kočičky s rodokmenem. Byla jich tam…