Tak jsme byli v sobotu ve Střemech na koníčkách. Projet se byl tedy jen můj milý, protože to dostal od nás jako dárek. Já jsem se s naší holčičkou byla na něj podívat, jak mu to jde. 🙂 Počasí bylo nádherné. Tyto dny jsou tak barevné, už dlouho nepamatuju tak pěkně barevný podzim. Užíváme si to, co to jde, protože za chvíli všechno listí opadá a bude šedivo a blátivo a všechny barvy se vytratí. Podařilo se mi udělat pár fotek. Naše holčička skoro celý čas, co jsme tam byli, prořvala, protože si zrovna naplnila plínu. Bodeť by ne, když jsme byli ráno na plavání, které tomu jistě dopomohlo. Naštěstí žádný z koníků z ohrady neutekl a ani Draco, na kterém jel můj milý, se nesplašil. Nakonec jsme šli ještě po ježdění na procházku po Střemech, protože naše cácorka usnula a nám se ji nechtělo hned zase budit. Byl to hezký den a já věřím, že i můj milý si tu projížďku užil. Prý jel na koni asi po dvaceti letech. Já jsem na tom o trochu líp, jela jsem na koni naposledy před devíti lety na Krétě. Ale i to je hodně dávno. Kolem Střem jezdíme často, tak třeba se sem podíváme příště a na nějakém koníkovi se projedu i já, nebo naše dcerka. 🙂 Draco prý bývá hned za ohradou u silnice, tak mu teď budeme pravidelně mávat.
