Od sobotního večera, kdy jsem byla s Hopsou na veterině, přebaluju dvě miminka. Mít venkovní kočku uvnitř je fakt děs. Bohužel Hopsalka neumí chodit na píseček a nehodlá se to učit, takže celý den jen uklízím hovna a čůránky. Dostali jsme za úkol zakrýt jí zadek, aby si tu ránu, co tam má, nevykusovala. Ale obleček si zvládá sundat celkem rychle. Dala jsem jí plenku, ta se celkem udrží, ale…. no radši to nebudu rozepisovat, ale včera už jsem z toho byla fakt znechucená a na prášky, takže jsem rezignovala a nechala ji běhat bez kalhotek. Prostě to z hygienického hlediska nejde! Jinak ale musím Hopsalku pochválit, na veterině byla moc hodná, že se paní doktorka divila, že kdejaká domácí kočka vyvádí a nenechá se ošetřit. Hopsa je teď uvnitř jak na dovolené, ale cítím, že by ráda ven. Snažím se neotvírat dveře, aby nezdrhla. Kéž by na nás nezanevřela a vracela se k nám i poté, co ji vypustíme.. Snad ano. Máme ji moc rádi a to je i důvod, proč jsme se s ní vydali k lékaři, když jsme viděli, že ji něco trápí. Naštěstí to není nic vážného. Dostala antibiotika. Kromě natrženého zadečku je to ale zdravá kočička. 🙂
