Včera jsem popadla příležitost za pačesy a vydala se na Mělník. Možná totiž úplně naposledy otevřeli zdejší koupaliště. To ve Mšenu je už od konce srpna zavřené. Kryťák na Mělníku ještě neotevřel. A bazén Šutka v Praze praská ve švech. Navíc jsem chtěla být venku. Aspoň nějakou výhodu to má, když končím v práci už ve 14:30. Po 15. hodině už jsem mohla plavat první bazény. Připadá mi, že ten plavecký padesátimetrový bazén má snad ještě na délku víc, než se uvádí. Ale možná se mi to prostě jen zdálo, protože jsem v něm plavala jen s pár lidmi. Sjela jsem si i třikrát na tobogánu. Druhý bazén je určen spíš pro děti, ale dalo se v něm taky plavat. Divoká řeka nebyla už v provozu, ale nevadí. Lehla jsem si na sluníčko a chytala sluneční paprsky. V mezičase jsem si i četla. Zůstala jsem až do zavíračky. Vlastně ještě nikdo nikoho nevyhazoval ani po 18. hodině. Možná byli benevolentní, protože věděli, že to je poslední den sezóny. I když o víkendu má být taky hezky…že by koupaliště ještě přeci jen otevřeli? Bude vinobraní, na které se těšíme. Určitě by i na koupališti neměli o návštěvníky nouzi.
Dnes jedu opět přes Mělník na sbor. Jsem za volantem teď hodně často. O víkendu jsem zase po delší době řídila i Kocourka. Na začátku se trochu bojím, ale jakmile se rozjedu, je to mnohem lepší. Těším se, že v něm budeme zase spát. 🙂 Když tak jedu, často mě přepadne chuť vydat někam mnohem dál než na Mělník a na Kokořínsko. Někam příšerně daleko, třeba na konec Evropy. Fábinkou, nebo Kocourem, to je už jedno. Jsem tak ráda, že to dopadlo s opravou Fábinky nakonec dobře a že mám novou technickou. O to víc bych někam vyrazila. Ztratila se z doslechu. Vymizela se. Samozřejmě i s mým milým. Prostě bychom jenom jeli, jeli, co nejdál by to šlo. Škoda, že mi už zbývá na letošek jen 6 dní dovolené. A pracovat na cestách? To je jen stres, zda bude mít člověk signál a internet. Zkoušela jsem to, ale není to dobré. Člověk si pak tu dovolenou vůbec neužije!
