2 stupně Celsia… tolik bylo dneska DOMA ráno, když jsem se přihlašovala do práce na počítač. Trošku zima ne? Křehly mi prsty tak, že jsem nemohla skoro klikat myší. Pak mi ukazováček znecitlivěl. Vařila jsem si jeden čaj za druhým a dlaně si zahřívala o hrnek. Ale vydržela jsem! Teda né až do konce pracovní doby, ale do polední pauzy, takže celých 4,5 hodiny! Můj milý naproti mě taky trochu zamrzal 😀 Měl to těžší, protože načrtával do práce tužkou nějaké grafy a malůvky. Elektrickou deku jsme si střídali, ale přiznávám, že jsem ji u sebe měla delší dobu než on. Stejně jsem ale ráda za to, že jsme byli konečně DOMA. Protože:
- jsme potkali Hopsalku, hned nám přišla vstříc
- jsme se proběhli po zahradě… teda aspoň já a načerpala energii z toho studeného svěžího vzduchu… a taky ze světla… obojího se mi teď vůbec nedostávalo.
- Pocítila jsem zase jaké to je procházet se ve sněhu…. křup… křup…
- Nabrala jsem novou zásobu jablíček od P., kterou máme uskladněnou v bedýnkách.
- Vzala jsem několik her, které si zahrajeme o víkendu.
- Vyzvedli jsme si poštu!
Ano, dnešek byl pro mě tak trochu druhým Ježíškem. Přišly mi tři dopisy, jeden balíček a jeden časopis. Je to báječné. Tak moc jsem se načekala, až si budu moci vyzvednout svůj balíček…. měla jsem obavy, že v něm bude nějaké jídlo, ale opak byl pravdou. Byl v něm model, modro-bílý.. jako by tomu z naší svatby z oka vypadl. Bude nám tak připomínat nás den Dé a naše velké překvapení. Prostě pecka! Zatím ho necháme zabalený, aby nepřišel k úhoně. Máme z něj oba obrovskou radost. Taky jsem si dnes koupila konečně diář na tento rok. A v knihovně půjčila nové knížky. Prostě jsem byla poprvé letos venku. Jsem z toho pořádně unavená, hlavně z toho teplotního šoku, ale věřím, že mě horká koupel zahřeje. Zbývají ještě dva dny v práci, a pak se těším, že vyrazíme konečně po dlouhé době na výlet do přírody.
