Vím, že to tu teď trochu vázne, ale jsem se silami dosti na dně. Poslední týden toho bylo na mně moc a moc. A nejen na mně. Chodit spát každý den kolem druhé ráno mi vůbec nesvědčí. Jsem tak strašně unavená a taky trochu zklamaná, protože když se něco kazí, kazí se to opravdu pořádně… 🙁 Musím si dát teď chvíli pauzu a nabrat síly. Nápadů na psaní mám tolik, ale seběhlo se to teď všechno tak najednou, že nestíhám. Snad brzy.. snad brzy se všechno spraví a opraví, zajede zas do normálnějších kolejí. Ale teď mi klesají tak oči, že se jen těším, až si dopřeju dlouhatananánský spánek. 🙂
