Je to přesně rok, co jsem doma. Sbalila jsem si nejnutnější věci v práci, převzala počítač a začala nová éra mého života. Přestala jsem používat metro a autobusy a zaměřila jsem se jen na své auto. Je to přesně rok a den, co jsem s kamarádkou sjížděla sjezdovky v rakouském Kaprunu a shodou okolností jsem náhodně zjistila, že je to přesně pět let, co jsem byla s kamarádem v Herlíkovicích na lyžích. Tehdá už sníh hodně tál a bylo vedro. Vím to podle fotek a podle toho, že jsem na sobě měla lehkou větrovku. Jak se říká „do roka a do dne“. Za svůj home office jsem doteď velmi vděčná a doufám, že bude trvat.. řekněme věčně. 😀 Ne, opravdu mi to myslím jen a jen prospělo. Ubylo stresu, špatné nálady z nevyspání a strachu z toho, že přijedu pozdě do práce. Myslím, že díky home officu jsem se stala mnohem šťastnější a spokojenější a asi i tlustší. 😀
Spousta lidí kolem mě má teď hluboké deprese a to se netýká zdaleka jen toho, že TO chytli a musí být 14 dní uzavřeni doma v izolaci. Naprosto všechny chápu. Samotné mi taky není dvakrát do zpěvu, protože vím, že když jsou smutné mé kočky, smutním i já a naopak. Myslím, že se dá za ty kočky dosadit slovo jako blízký apod. Co se týká koček, většinou jdu za nimi, hladím je, až začnou příst, případně jim dám do misky nějakou mňamku a přisunu k nim do pelíšku jejich oblíbenou hračku. Co se týká lidí, je to horší. Nechci nikomu nic radit, natožpak něco posuzovat. Jediné, co se dá asi dělat, je dotyčného vyslechnout a zbytečně nerozdmýchávat ještě větší žal.
Napíšu teď, co pomáhá mně dobíjet baterky a co mi přináší dobrou náladu. Třeba najdete něco, čím byste se mohli inspirovat i vy. 🙂
- co nejvíckrát za den to jde hladit kočičí srst
- co nejvíckrát za den to jde hladit mého milého
- vyjít aspoň na krátký okamžik ven a nadýchat se čerstvého vzduchu
- otevřít v ložnici každý den okna dokořán a natřepat peřiny a polštáře
- složit všechno oblečení do prádelníku, pokud už je plný, tak aspoň do úhledných komínků na zem (stále nemáme šatní skříň)
- zkusit každý den udělat něco nového, např. pustit si neznámou skladbu, uvařit nový pokrm, pustit si neznámý film, naučit se byť i jedno nové slovíčko v cizím jazyce, zkusit činnost, které jste dřív nikdy neholdovali
- hrabat se rukama v hlíně (na to se opět velmi moc těším)
- napsat, nebo zavolat každý den aspoň jednomu blízkému člověku a pozdravit ho
- běhat co nejčastěji
- vzít si aspoň dvakrát do týdne na sebe něco hezkého a čistého, vzít si také oblíbené šperky, uvařit si čaj, zapálit si svíčku a číst si, nebo si pustit film
- i když můj milý pracuje, pobývat s ním v jedné místnosti, dělat si něco svého, ale zároveň stále cítit jeho přítomnost (tenhle pocit je fakt k nezaplacení!)
- dát si teplou sprchu, a pak zahučet do předehřáté elektrické deky (ano, otužování jsem dočasně pověsila na hřebík.. aspoň do jara, aneb považuji za samotné otužování pobývání u nás doma, kdy výkyvy teplot uvnitř jsou ehm velmi značné)
- čtení knih
- trávení času na počítači maximálně hodinu a půl denně po pracovní době
- uvařit si kafe, dát si do něj smetanu a k tomu ukusovat koláč
- zajít na horkou zmrzlinu do zmrzlinového ráje, který je nedaleko od nás, a koštovat nové druhy zmrzlin a dortíků
- vymýšlet nové články na blog
- chodit i na krátké procházky do přírody
- třídit si vzpomínky a zážitky z minulosti, dělat si pořádek v deníčcích a fotkách z cest
- vymýšlet, co podnikneme tento rok a zároveň se ke svým nápadům moc neupínat, protože kdo ví, jestli pak opravdu vyjdou (to je fakt taky umění!)
