Máme se jak v pohádce, baví mě dívat se z okna večer, když je tma. Mít všude zhasnuto a pozorovat krajinu a celou ves pod sněhem. Když k tomu ještě září měsíc, je to fantastické. Ve středu už to bude měsíc, co u nás napadl sníh. A drží se pořád. To jsem snad ještě nezažila. Každý den jezdím na běžky. 🙂 Dnes jsme podniky s D. průzkumný výlet. Bolí mě nohy, jsem ráda, že teď zas sedím.
Máme už celkem čtyři kočky na krku, jednu vnitřní, tři venkovní. Ou jé! Doufám, že nepřibudou další. Jirka je zvědavý a upovídaný a už byl i u nás doma. Hopsa k nám chodí automaticky.. a Bob, ten je ještě nesmělý a zůstává v pozadí. Ale rád všechno pozoruje. Máme o zábavu postaráno. 😀 Dneska nás čekal velký úklid, pekli jsme pstruha a peču teď ještě dýňovou bábovku. Zítra totiž přijede návštěva.
Udělalo mi taky nesmírnou radost, že dorazil můj poslední pohled z Tenerife. Měl dlouho cestu, putoval až kamarádovi do Brazílie. To je skvělé, že přišel. Inu Tenerife se mi připomíná zas a znova. Ale i u nás je pěkně, zimu bych sice nechtěla víc jak tři měsíce, ale zatím se mi teda vůbec neomrzela. Je to prima, když leží všude sníh.
