Po ne tak úplně lenivém víkendu začíná další celodenní práce u prokleté obrazovky. Sic je to děsná nuda a mentálně absolutně nerozvíjející, ale na druhou stranu jsem ráda za home office. Kéž by nám ho dovolili i po skončení tohoto mimořádného stavu. Raději na to nemyslet, co bude. Zlouhavé dojíždění, únava a spousta stresu a křiku v kanceláři. Nemám to ráda.
Tady doma to Róza může vzít někdy i za mě, když je nejhůř. ,-)
