Konečně jsem se dočkala!!! Po dvou měsících jsem se podívala na chalupu! A kočky už byly vyhládlé(ne, nebojte se, každý týden je tam jezdí krmit mamka..). Není to všechno na mně. A tak jsme jim nejdříve přinesli jako záchranu první hrnec. Všichni se na něj vrhli. I Berta, který má teď vykousanou srst na boku. Asi se někde rval.
Šla jsem se podívat na naši zarostlou zahradu. Sluníčko už se schovalo za mraky.. a to byly teprve asi 3 hodiny.
Pak jsem se vrátila zpátky do kuchyně a mamka připravila kočkám hotový kočičí bufet!
Vrátili jsme se na zahradu a zandavali díru v plotě a stavěli plot. Přitom se mi stejně jako dříve bráchovi zabodnul hřebík do boty. Naštěstí mě jen škrábnul, bráchovi projel nohou. Au! Nesnáším hřebíky v trávě!
Zarostlá a opuštěná..
Občas vykouklo sluníčko a kapky rosy se na kompostu pěkně třpytily.
Gába se olizovala po hostině.
A tuhle fotku jsem schválně nezmenšovala, abyste viděli i ptáky, které se mi podařilo zachytit v letu.
Při pohledu na tu jarně zimní krajinu je mi smutno. Snad čas ukáže. Snad čas všechno urovná. Hlavně zůstat nohama na zemi. A najít si něco, čemu se můžete věnovat bez ohledu na okolí.