A do třetice všeho dobrého 🙂 Ráda bych vás nalákala na přečtení knížky Průvodcovské momentky. Půjčila jsem si ji proto, abych se inspirovala a taky připravila na to, co může průvodce během své práce potkat. Určitě je to ale i zajímavé čtení pro lidi, kteří jsou na opačné straně- jezdí na zájezdy jako turisté.
Tomáš Burnog ač povoláním lékař začal působit od roku 1978 jako průvodce a tlumočník cestovních kanceláří. Průvodcovství se věnuje ve svém volném čase a provází a tlumočí ve čtyřech jazycích -němčině, ruštině, španělštině a angličtině. Tento člověk má určitě akční život a určitě se málokdy nudí. Chtěla bych mít jeho chladnou hlavu a vyjednávací schopnosti.
Tomáš Burnog vypráví spoustu momentek z průvodcování ještě před rokem 1989. Zaujalo mě vyprávění o tom, jak letěl z Říma do Prahy přes Paříž a uletělo mu letadlo, protože měl jen 20 minut na přestup. Francouzi byli až do poslední chvíle klidní. Až když se zavřela brána, Tomáš mírně znejistěl. Naštěstí ho ještě s kanadským párem, který měl zřejmě stejný problém, speciálním autem dopravili dodávkou na ranvej a přistavili jim speciální schůdky. Letadlo tedy ještě stopli.
Vtipná byla příhoda, kdy Tomáš prochází v USA čtvrtí Harlem a proti němu se objeví jeden černoch, a pak najednou skupina pěti černochů. On začně prchat. Černoši za ním. Bojí se. Jeden ho dohoní, ostatním stačí zdrhnout. Už si říká, že ho asi chce oloupit, protože mu ukazuje peněženku.. jenže pak je v šoku. Ta peněženka, kterou černoch drží v ruce, je jeho. Jen mu vypadla a černoch mu ji chtěl vrátit. Proto za ním běžel. A Tomáš si myslel, že ho chtěli zavraždit a okrást 🙂 Tady je vidět, že není dobré mít předsudky.
Pak se taky snaží urovnat krádež broskví svých českých turistů během opravy autobusu. Naštěstí s ním cestují mladé slečny, které udělají dojem na italské policisty, takže z toho vyklouznou bez větších potíží.
Dost drsné je překračování turecko-bulharské hranice, českým turistům se rozbije autobus, a tak musí použít ten turecký. Jenže za hranice svého státu turecký bus nesmí. A ani bulharský bus za ty bulharské. Co teď? Turisté čekají na hranicích, je to asi 2-3 kilometrové pásmo, kde hlídají ozbrojenci. A tak se vydává Tomáš Burnog pěšky, riskuje život, když běží přes území nikoho a domlouvá se s Bulhary, aby vyslali do Turecka autobus. Bulhaři se bojí, že jejich řidič se už nevrátí, že emigruje, seberou mu doklady a všechno. Naštěstí to dobře dopadne a celá skupina stihne na poslední chvíli letadlo z Bulharska zpátky domů.
Dost zajímavá je momentka, která popisuje doprovod německých válečných veteránů v Rusku. Zpočátku má Tomáš obavy, ale zanedlouho se s veterány sblíží a stanou se velkými kamarády. Samotného Tomáše zaujme jejich příběh a začne jim i trochu rozumět, když se zastavují na místech, kde bojovali proti Rusům a kde padli jejich kamarádi. V době zájezdu obě strany na důkaz smíření uspořádají hostinu a Němci předají Rusům plánek s minovými poli. Miny byly v Rusku doteď a ten plánek jim pomůže ty miny odhalit.
Vtipný byl rovněž zážitek z pouště, kdy jel průvodce na velbloudovi jako poslední a jeho velbloud si umanul, že půjde jinam. Tomáš Burnog se ztratil v poušti a nebýt pozorné turistky, která si za 10 minut uvědomila, že za ní nikdo nejede, asi by zůstal s velbloudem navždy v horké pustině.
Těch momentek je 24, jedna lepší než druhá. Výborně se to čte. Kniha mě pobavila.
Tomáši Burnogovi přeju hodně štěstí v průvodcovské branži. Myslím, že štěstí a vyjednávací schopnosti jsou ty nejpodstatnější věci, které průvodce potřebuje.
