Někomu to připadá pořád jako současnost, mně nikoliv. Přitom podzim má nastat teprve za pár minut.
Vzpomínám na ty slunečné teplé dny, kdy si stačilo natáhnout tílko a kraťasy a vyrazit do světa.
Vzpomínám na návštěvu muzea miniatur v Ostravě, výlety po Číně, naši dovolenou, koupání ve Vranově, oběd na zahrádce ve Znojmě, ranní opalování a snídani na balkoně, brodění říčky v parku ve Vlašimi, večerní šplhání na prokopskou horu a následný piknik nahoře.. bylo by toho víc.
Tahle fotka je made by můj bratr. Pochází z Třeboně, kde jsem letos nebyla a tuším, že snad ani nikdy předtím jsem tam nezavítala. Moc ráda bych se na to místo podívala. Vypadá to jako hezký kout Čech.
Ta fotka se mi moc líbí, cítím z ní prázdninovou letní náladu. Když se na ni podívám, jako by léto neskončilo. Přeju si tu fotku nosit v sobě celý podzim a zimu. Přeju si, abych léto měla pořád u sebe.
