Už nechci dostat dnes ani jednu zprávu, která by se týkala ubytování na bytě u nás v Brně. Třeští mi z toho hlava, jen když slyším zapípat svůj mobil. Kdybych dostala nějakou hezkou zprávu od nějakého blízkého člověka, určitě by to potěšilo daleko víc. Teď jen musím pořád rozklikávat IS a fotogalerii a maily a kopírovat adresy. Těším se, až toho bude konec.
V Brně bylo krásně a přivítala jsem se s ním tradičně.. E. měl čas, během půl hodiny na mě čekal na nádraží, prošli jsme centrem, vyprávěli si novinky. Protože jsem neměla jízdenku, šli jsme pěšky, po pár kilometrech jsme dostali žízeň, tak jsme si dali v jedné hospodě žlutou limonádu, a pak ještě „slámu“ se sýrovou omáčkou. Krásně nás to zasytilo, cejtila jsem se zas ve svym živlu. Popojeli jsme kousek šalinou, ale bohužel jsme měli pech, jendička ujela před nosem. A tak jsme došli další asi kilometr pěšky. E. je pro mě jedním z lidí, bez kterých bych si Brno nedokázala představit. Ujistil mě, že všechno bude chodit jako loni. Aspoň tanečák prý bude.
Na bytě jsem byla sama, ale vůbec mi to nevadilo. Naopak.. myslím, že se mi tam spalo líp než doma. Dnes jsem se ujistila na studijním, že budu sice později, ale BUDU zapsána do dalšího semestru.. prostě tam měli jen nějakou administrativní chybu. Získala jsem potvrzení o studiu, ještě jsem napsala pohlednici do Německa, koupila si šalinkartu, abych se příští týden vyhnula mega frontám a hurá zpátky do Prahy. Už příští týden začne nový semestr a já se do školy těším(jako blázen).
Ještě bych si přála, aby bylo celé září tak hezky jako včera..
