Dorazila jsem do Prahy a opět se to vše na mě navalilo. Nevím, kde mi hlava stojí, a proto se těším, až si sbalím a budu si moci psát čtenářský deník. Večer jsem se domluvila se Símou, že půjdeme společně plavat. Stejně si všechny věci, které mám napsané v seznamu, vzít nemůžu, musela bych mít nafukovací baťoh. Průvdce Lonýdnem jsem si už docela nastudovala, mám už vytipovaná místa, kam bych se chtěla určitě podívat. Spojila jsem se se dvěma dobrovolnicemi z Česka, s kterými na festivalu budu pomáhat. Je fajn, že pojedeme společně, ale na druhou stranu se na ně moc nechci vázat. Těším se, až budu po dlouhé době mluvit zas v cizím jazyce. Mám dilema.. brát si na workcamp německou knížku, či nebrat? Abych tam zbytečně neprovokovala 🙂 Když v poslední době na jiné knihy, než ty, které jsou napsané v němčině a které by stály za to si přečíst, nenarážím..
Teď od pondělka jsem byla navštívit dědu, a pak druhého dědu s babičkou. Na chalupě hned využili toho, že mám cvik v barvení z tábora, a tak jsem se věnovala práci i teď a škrabala jsem a barvila vrata. Bohužel to odneslo jedno žluté tričko. S Cipískem je teď velká zábava, pořád si jen hraje, je akční, je ho všude plno a rád si hraje s mou sukní. Během dvou dní jsem přečetla jednu zajímavou knížku, jmenuje se Mnich, který prodal své ferrari. Myslím, že mi toho určitě hodně dala, některé praktiky mi připadají trochu divné, ale jiné ozkouším. Třeba mi i v něčem tato kniha pomůže.
