Konec víkendu se blíží a jsem čím dál tím neklidnější. Asi proto, že to tu dlouho neuvidím, bude se mi stýskat, hlavně po Rozárce. Mám chuť si jít ještě zaplavat, třeba tam bude teď míň lidí. Od probuzení jsem četla a četla, až jsem se pročetla na konec Zimoděje. Pak mě čekalo zapisování do deníku, musela jsem dlouho vzpomínat, o čem že to ty dvě předchozí knihy byly. Ale povedlo se mi to nějak sepsat. Teď jsem chvíli cvičila na kytaru, ve středu mám první hodinu s Vojtou 🙂 Musím říct, že jsem toho dost zapomněla, snad pro mě bude mít pochopení. Jsem ráda, že nemám facebook, mám teď víc času na blog i na knížky.
Tak zatím. A užijte si poslední chvilky víkendu, zítra zas budeme všichni muset jít do školy, nebo do práce. Tedy až na výjimky. Ani bych nechtěla být tou výjimkou.
