Den bez konce.. tak bych asi nazvala tento pátek. Teď už je po něm, ale událo se toho, jako by měl víc než 24 hodin. Čtení Sestřenek, psaní deníku, psaní dopisu pro Jonathana Strouda na balkoně, uklízení, příjezd Terky, procházka a vyprávění u jezera, pak společná večeře a vzpomínání na moře.. koncert Čechomoru a hledání lidí z naší party, sladký burčák, který byl ale nehorázně předražený, začouzená hospoda a teď nahlášení falešného profilu, který mi nějaký debil asi před půl rokem zřídil na facebooku. Snad ho konečně odstraní. Ještě napíšu pár řádků do Pardubicka a jdu do hajan. Zítra se jdu zabít na skákacích botách, tak jsem zvědavá, jak dlouho na tom stroji vydržím. Gute Nacht!
