Když jsem unavená, nechce se mi nic psát. Obejít dneska deset škol byla fakt makačka..ještě, že už u spousty z nich vím, kde se nachází. Chce se mi spát a vůbec nemám sílu se učit. Do práce jsem ráno zaspala a přesto jsem tam přišla první. Dost divné, ale jsem ráda za to, jak to dopadlo. Asi si budu muset zvolit nějakou drsnější melodii na buzení. Jó, Včelka Mája holt není asi to pravý ořechový. Těšim se, až zalehnu do hajan. Mým největším cílem je teď pochopit morfologii a taky napsat jeden důležitý dopis. Vím, že bych se k němu během roku zas těžko dostávala.. Klucí mě večer potěšili svými fotkami z Ukrajiny. Zvlášť u těch Tomových jsem se musela dost často smát.
P.S. Róza nám to pěkně vymňoukala, utrhla tapetu asi 40 cm a tváří se jak neviňátko. To je ale chytrolína.
Na první pohled jako plyšák, ale zdání klame 😉