Na Velikonoce máme takový zvyk- procházku za účelem natrhat co nejvíc kopřiv do nádivky. Letos tomu nebylo jinak. Teprve podruhé jsem ale mamku a bráchu přemluvila, abychom šli až k potůčku. Ten je ukrytý v křoví a právě mezi těmi kopřivami na poněkud nepřístupnějším místě. Letos mě ale nemile překvapilo, že pár metrů od tohot místa, někdo všechnu zeleň vyhubil a na místě postavil dráhu pro motorky :-/ Už to není, co to bývalo, dost se tam taky povalovaly odpadky, ale ty jsem raději ani nefotila. Jen ten zurčící potůček zůstavá pořád stejný.
tekoucí voda mě prostě fascinuje..