Zdravím, tentokrát z postýlky, téměř připravená ke spánku. Užívám si, že můžu ležet hezky v teple, předtím jsem si dala horkou sprchu..prostě bájo. Nepamatuju si, že bych se někdy tahle těšila na kolej.. Ale v hájence se mi taky líbilo. Akorát ta zima byla nepříjemná. O víkendu jsem jela na potáborovku na Vysočinu. Já s Lenkou jsme tam v pátek dorazily první. Bloudění jsme se ale nevyhnuly. Popis, který jsme si vytiskly, vůbec neodpovídal skutečnosti. Vláčení báglů lesem jsme ale nějak přežily, naštěstí bylo ještě celkem teplo. V okolí je hájenek asi pět, takže najít tu správnou byl docela oříšek. Pan správce nám předal klíče a hned odjel. Rozhodly jsme se ostatní překvapit a uvařit jim něco dobrého k snědku. Takže nanosit dříví, rozdělat oheň, oškrabat brambory..
První večer se nás sešlo asi dvanáct. Seděli jsme v kuchyni, kde bylo ještě jakštakš teplo a povídali si a hrály takové zvláštní, zajímavé hry. Musím si je napsat, chtěla bych je na někom zkusit. Taky jsme hráli Aktivity, ale jen pantomimu, protože malování ani povídání by neměly v takovém počtu cenu..nebylo by to asi tak napínavý. No spát jsem šla asi tak ve dvě ráno. A další den jsme se probudili kolem poledne. To už v kuchyni byl i další náš kamarád, a pak přijelo ještě jedno auto s dvěma dalšími. Společně jsme podnikli procházku na Karlštějn..a není to ten, co je u Prahy, fakt ne 😉 To už začalo dost krápat. Během cesty jsem se bavila s několika lidmi, hlavně s Yvetou, Lenkou a Tomem. V tuto dobu nás bylo asi nejvíc, 19. Užívala jsem si toho, že jsme v přírodě, v lese.. a fotila jsem poslední zbytky sněhu. Večer byl dost podobný jako ten předešlý, byli jsme všichni už docela vyčerpaní po těch 15 kilometrech. Zkoušeli jsme hry a finty na ty, co nově přijeli. A moc to na ně nefungovalo. Jak to? Jakmile se začali zas kluci bavit o něčem matematickém, šla jsem spát. Nechtělo se mi ale . Obě dvě noci mi totiž byla nemalá zima. Nahoře v pokojích se žel netopilo. Kolik tam mohlo být stupňů? Maximáně 8. Můj spacák na to silně nestačil. A proto se tak raduju, že můžu být teď v teple. Nemusím se balit do tlustých vrstev a nemrzne mi nos (:
Dnešek byl ve znamení přenášení větví-dvouhodinové práce pro pana majitele a uklízení. Ani mi to nevadilo, bylo to takové protažení po víkendu. Těch větví tam ale bylo tolik, že kdyby to měl dělat pán sám, asi by mu týden nestačil. Potěšilo mě, že se nás tolik šešlo, že jsem si mohla s některými podrobněji popovídat, či s někým třeba jen společně pobýt a něco podniknout.
Zítra píšu test a jsem úplně dutá. Má cenu tam chodit? Aspoň se budu snažit nějak zvládnout tu švédštinu. Jinak máme s jednou kamarádkou společný plán na Lange Nacht. Doufám, že nám vyjde a budeme moci společně vystoupit.
Už se nesmírně těším domů. Jdu si zamluvit bus na pátek, abych se měla na co těšit. Tož dobrou.
P.S. Název článku není úplně zcestný, v textu se ohledně něj nic nepíše, ale opravdu jsem si toto několikrát během víkendu pro sebe v duchu řekla.. a výraz kočky dole je též docela trefný 😉
z deviantart.com od dexixed