Yagi,yagi,hoj,hoj,hoj!!!Švédsko!!!!Byly to parádní bitky,jen co je pravda.Zvláště také proto,že Švédi s Moravany bojovali dost vyrovnaně.Celkově za celé dva dny vyhráli bohužel Moravani,jen ale o 2 body.Naštěstí ale nevyhráli hlavní bitvu o město Brno.Ta skončila překvapivě remízou.Je to neobvyklé,ale je to tak..Během boje se vytvořila linie,kterou nebyla schopna ani jedna armáda prorazit.Občas nepřátelé dobyli naše město,ale my jsme jim ho dlouho nenechali.Také Brno jsme obsadili,bohužel body se počítaly za každých pět minut.A nám vydržela hlavní část Brna pod naší armádou jen čtyři minuty a čtyřicet sekund.Smůla..bylo to fakt o fous.Klíč k městu byl tedy předán zeleným-orgům.V jeden moment jsem si fakt připadala jako ve filmu..jak to tam bývá často,že na vás útočí ze všech stran,vy se snažíte necouvat,ale přesto jdete furt dozadu,snažíte se krýt štítem a koule na vás rány ze všech stran.Štít naštěstí mi poskytl celkem dobrou ochranu,akorát nohy bylo těžké skrýt..a taky hlavu.Dneska jsem taky dostala takovou perdu do zubů,že jsem myslela,že mi jich pár vypadne.Ale naštěstí ne.. 🙂 Byli tam jedinci,kteří dopadli hůř..chudák jedna Švédka našťastně spadla na ruku a možná ji má i zlomenou.Ten terén byl dost drsný,hlavně když jste stáli zády a nevěděli,kam se pohybujete..V lese se mi ale bojovalo líp,mohli jste se skrýt a nemuseli jste běhat na tak dlouhé vzdálenosti.Také volně letící koule mi přirostla k srdcí víc..než ta na gumičce.Líbil se mi velmi konec.Snad nikdy v životě jsem si s tolika lidmi během jednoho dne nepodala ruku jako dnes..Kolik nás tam mohlo být..Sto třicet?Sto padesát?
Jsem ráda,že jsem bojovala za Švédy 🙂
Zítra mě čeká v sedm ráno au au autoškola,pak si musím udělat úkoly a zase musím jet do Brna..
P.S.Vůbec mě nebolí celé tělo..a málo se šoupu jak raněnej pták..uff a co teprve sednout si a zase vstát?Nějaká doba na rekonvalescenci by se mi teda šikla..
z flickr.com