Právě píši o procházkách po Malibu. Návštěva cukrárny, kde si dáváme se Sophií forzen jogurt mě navnadila otevřít mrazák a podívat se, zda v něm není nějaká zmrzlina. Našla jsem asi čtvrt krabičky, a tak i když ta zmrzlina něco pamatuje, neodolám a ochutnávám ji. Na americký frozen jogurt ale samozřejmě zdaleka nemá. Přitom jako by to bylo včera, když jsme tam seděly.. když jsme se koupaly v moři a procházely se po horách. Našla jsem si i pár článků o požáru, který tam v roce 2007 vypuknul. Ani se netěším, až ten svůj deník budu mít dopsaný. Další cesty už na skladě skoro nemám. Asi bych měla zas někam vyrazit.
V rámci svého hubnoucího programu mám dnes trénink s nejlepší bežkyní široko daleko. Bude to trapas, ale když mě běh samotnou vůbec nebaví. A hýbat se potřebuju. Předevčírem jsem byla poprvé plavat ve velkém padesátimetrovém bazénu, bylo to skoro po 3 měsících. S radostí jsem skákala šipky do vody, a pak si dala své obvyklé kolečko. Měla jsem pocit, že jsem nějaká pomalá, ale pak mi došlo, že plavu ne klasických 25 metrů, ale 50, takže má pomalost není způsobena jen celkovým zatuhnutím. Chtěla jsem jít i včera brzy ráno plavat, ale nakonec jsem nešla. Bazén je dost chlorovaný a hodně to vysušuje. Tak zas příští týden. Zatím využiju ten náš doma.
Snad budu mít ještě trošku sílu večer po tom běhání, abych zajela do civilizace a nakoupila aspoň nějaké potraviny. Doma už totiž není zhola nic a přehrabuju zbytky. I když ona i takováto dietka neuškodí. Nakupovat na jeden týden dopředu chce prostě dlouhodobý trénink. Aspoň jsem si upekla domácí chleba. 🙂
O víkendu si chci od internetu odpočinout, tak zase příští týden. Užijte si sobotu i neděli!
